Jak uplatní zaměstnanec mzdové nároky vůči zaměstnavateli?

V případě, že se dostanete do nelehké situace, kdy vám z nějakého důvodu zaměstnavatel přestane vyplácet mzdu a vy vidíte, že není příliš velká šance na nápravu, máte možnost uplatnit své mzdové nároky u příslušného Úřadu práce.

Pro uplatnění mzdových nároků však platí určitá pravidla, která bych v tomto článku rád zmínil, a také trochu popsal svůj případ, kdy jsem mzdové nároky sám uplatňoval. Jelikož od té doby uplynulo několik let, je možné, že se v průběhu let podmínky třeba mírně změnily, takže pokud byste přišli na nějakou nesrovnalost, upozorněte mě na to prosím v komentářích.

Kde hledat informace a formuláře?

Potřebné podrobné informace najdete na portálu Ministerstva práce a sociálních věci http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/insolvence.

Kromě informací si tam můžete vyplnit a vytisknout i potřebné formuláře pro uplatnění mzdových nároků. Konkrétně se jedná o:

• žádost o uspokojení mzdových nároků,
• doložení mzdových nároků zaměstnance.

Jak tedy postupovat?

Jednou z podmínek pro možnost uplatnění mzdových nároků je, cituji: „Zaměstnavatel je v platební neschopnosti, jestliže neuspokojil splatné mzdové nároky zaměstnanců a to dnem následujícím po dni, kdy na něho bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo po dni, kdy byl na něho podán insolvenční návrh.“

Insolvenční návrh tedy na sebe může podat jak sám dlužník (zaměstnavatel), tak i věřitel (zaměstnanec). Podání insolvenčního návrhu zaměstnancem jsem popsal v článku Jak podat insolvenční návrh v případě nevyplacení mzdy zaměstnancům?

Takže pokud byl podán insolvenční návrh, začne běžet lhůta pro uplatňování mzdových nároků. Tato lhůta činí 5 měsíců a 15 kalendářních dnů následujících po dni, kdy úřad práce zveřejnil na své úřední desce informace  soudu o zaměstnavateli, na něhož byl podán insolvenční návrh.

Pokud tedy vidíte na úřední desce svého bývalého zaměstnavatele, můžete uplatnit na Úřadu práce své mzdové nároky. Buď můžete zajít na nejbližší Úřad práce, který následně věc postoupí místně příslušnému Úřadu práce, nebo zajdete na místně příslušný Úřad práce. Pokud si vzpomínám, tak místní příslušnost se vztahuje k sídlu zaměstnavatele.

Uplatnění mzdových nároků se provádí písemně, takže se dostavíte na Úřad práce, a tam vyplníte ručně formuláře Žádost o uspokojení mzdových nároků a Doložení mzdových nároků zaměstnance. Nebo si vyplníte formuláře Žádost o uspokojení mzdových nároků a Doložení mzdových nároků zaměstnance již doma na počítači a vytisknuté je zanesete na Úřad práce.

K uvedeným formulářům si ještě přineste další dokumenty, jako je:

• potvrzení o zaměstnání,
• výpověď nebo okamžité skončení pracovního poměru,
• výplatní pásky,
• pracovní smlouvu.

Dále platí, že mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za 3 kalendářní měsíce rozhodného období.

Rozhodným obdobím je měsíc, kdy byl podán insolvenční návrh a dále 3 měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 měsíce následující po tomto měsíci.

Jaká je výše mzdových nároků?

Celková výše mzdových nároků má své limity.

Za 1 měsíc nesmí překročit jeden a půl násobek rozhodné částky. Rozhodnou částkou je průměrná mzda v ČR (nejedná se tedy o vaši průměrnou mzdu), takže dostat můžete za každý z těch 3 měsíců max. 1,5 násobek průměrné mzdy v ČR.

Situace se ovšem může zkomplikovat, pokud zaměstnavatel na výzvu Úřadu práce nepotvrdí výši dlužných mezd. Potom je na nás, abychom výši dlužných mezd potvrdili např. pomocí výplatních pásek (možná bude chtít Úřad práce i jejich potvrzení zaměstnavatelem), nebo prohlášením zaměstnavatele o dlužné mzdě, případně potvrzením mzdové účetní o dlužných mzdách.

Pokud ovšem dlužné mzdy dostatečně neprokážeme a zaměstnavatel tyto dlužné mzdy nepotvrdí, dostaneme od Úřadu práce za každý měsíc pouze částku ve výši minimální mzdy.