Práce, která není pro každého | Příběhy živnostníků

Štěpán si zvolil pro podnikání obor poměrně nezvyklý, který určitě není pro každého. V čem začal podnikat a jaké byly jeho začátky? Dočtete se v článku.

„Jmenuji se Štěpán a jsem výškař“. Tak bych se mohl ve stručnosti představit. K mé osobě jako k osobě samostatně výdělečně činné (OSVČ) vám to ale moc neřekne. Pro pochopení se budeme muset pustit trošku hlouběji.

Jmenuji se Štěpán. Je mi 21 let a podnikám v oboru výškové práce. Své podnikání zaměřuji především na Vysočinu a Jihomoravský kraj, ale nebráním se celé České Republice. Moje cesta k této práci bylo poněkud zvláštní a od svého původního zaměření jsem se trošku odklonil.

Od malička mě bavili počítače. Z toho důvodu jsem si jako střední školu vybral Střední průmyslovou školu v Třebíči, obor Elektronické počítačové systémy. Školu jsem ukončil maturitní zkouškou a pokračoval v Aplikované informatice na vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Tam už jsem ale začal pociťovat, že to co mne skrz počítače baví, není úplně to čím bych se chtěl živit.

Školu jsem ukončil a uklidil se na 3 měsíce na Maltu. Zde jsem si to všechno v klidu a pohodlí přímořského života promyslel. Závěr? Jdu do toho! Chci podnikat.

Pro začátek jsem zneužil svého koníčku, kterému se věnuji již od útlého věku – lezení. Je jedno jestli už na skalách nebo umělých stěnách. Baví mě lézt a baví mě výšky. Tak proč z toho něco nevytěžit že?

Při startu mi pomohl příspěvek na podnikání

Zjistil jsem, že jako začínající podnikatel mohu dostat příspěvek na podnikání až ve výši 60 000 Kč. Zašel jsem na úřad práce a a vyžádal si všechny potřebné informace. Dostal jsem „pár“ papírů a šel. Vyřízení všech potřebných potvrzení, vyplnění formulářů a sepsání podnikatelského záměru mi chvilku zabralo. Ale vyplatilo se.

Obdržel jsem příspěvek ve skoro maximální možné výši. Za tyto peníze jsem nakoupil většinu potřebného vybavení, které jsem ještě neměl. Díky lezení jsem ale již většinu jistících pomůcek, lan a takových věcí měl.

Poté již stačilo pouze oběhat vše potřebné ohledně živnosti. Otevření živnosti, sociální, zdravotní. Vše bylo hotové během pár minut. Až moc rychle jak jsem později zjistil. Nebýt toho, že moje maminka již pěkných pár let podniká a věnuje se účetnictví, asi bych se v tom topil ještě teď.

„Ochota“ některých úředníků opravdu nezná mezí. Univerzální odpověď na všechno: to je jedno, to vás nemusí zajímat, to se vás netýká. Rada pro budoucí podnikatele: nenechte se odbýt! Jen ať vám na všechno hezky odpoví. Po vyřízení všech potřebných formalit mi už nic nebránilo začít vydělávat!

Výškové práce jako takové jsou spíš sezónní práce. Přes léto se věnuji především natírání a opravě střech a železných konstrukcí. Dále pak opravě okapů, montáži hrotů proti holubům či umývání oken. Přes zimu je to rizikové kácení, úklid továrních hal nebo sběr šišek.

Kvalitní služby nemohou být zadarmo

Své služby nabízím především obyčejným lidem. Pro ně také uzpůsobuji své ceny. Stavím na tom, že všechno je o domluvě. Univerzální ceny nemám, ty jsou pouze orientační. Každá zakázka je jiná, každá je originál. Jsou stromy, které „sundám“ za 4000 Kč jsou stromy, které bych ani za 30 000 nešel dělat.

Velice rychle jsem zjistil, že lidé jsou v České Republice schopni dělat opravdu za pár korun a kazit tím práci spoustě dalších lidí. Velice často slýchám: „Mám nabídku od souseda a ten mi ten strom pokácí za čtvrtinu“. V tu chvíli se otáčím a okamžitě odcházím. Když to soused udělá levněji tak prosím. Ale má soused všechny potřebné certifikáty? Všechny potřebná povolení? Až to sousedovi spadne omylem na střechu, řekne promiňte nebo to vyřeší pojištěním odpovědnosti jako já? Spousta lidí se snaží šetřit na věcech, na kterých by neměli.

K této práci se většinou dostanou pouze lezci, kteří již mají s výškami nějaké zkušenosti. Ne všichni si ale vyberou poctivou cestu, a nutnost školení a revizí na veškerý materiál ignorují. Právě díky tomu si mohou dovolit jít s cenou níž. Ale za jakou cenu…

Naučil jsem se organizovat čas

Počátky podnikání byly časově náročné a měly pouze dva stavy. Buď jsem se válel doma a neměl jsem co dělat a nebo jsem měl být na třech místech naráz. Časem se to ale všechno tak nějak ustálilo. Naučil jsem se si práci lépe zorganizovat a tento problém odstranil. Poznal jsem pár lidí z okolí, kteří podnikají v podobném oboru jako já. Snažím se, si dělat více přátel než nepřátel, ale ne vždy to jde. Občas nějakou zakázku přenechám, občas jí zase někdo přenechá mě. Přece jenom jsme všichni na jedné lodi a musíme si pomáhat.

Momentálně k podnikání ještě studuji vysokou školu. Přesněji Arboristiku na Mendelově univerzitě v Brně. Stromy a vše kolem nich mě začalo opravdu bavit. Když se do toho člověk „ponoří“ a začne se koukat trochu jinými očima, zjistí, že to není jenom strom. Ale opravdu živý organismus, který nemůžeme brát jen tak na lehkou váhu. Studium a podnikání zároveň je časově náročné, ale vím, že jednou se to vrátí.

Pracovat jako živnostník mi vyhovuje

Zaměstnaný jsem nikdy nebyl. A když nad tím tak přemýšlím, tak asi ani nechci. Vím, je hezké mít služební telefon, auto, počítač. O nic se nestarat, každý den přijít na osmičku, ve čtyři vypadnout a neřešit. Ale já jsem ten druh člověka, který si raději chvilku mákne a pak si užívá. Nikdo mi neurčuje kdy a kde mám být. Dovolenou si určuji sám. To by mi v pozici zaměstnance chybělo asi ze všeho nejvíc.

Podnikání určitě není jednoduché a není pro každého. Ale myslím si, že by to měl člověk zkusit. Pokud je produktivní a má nápady, nemůže nic ztratit. Za zkoušku člověk „nic“ nedá. Díky jednoduchosti tvorby webových stránek v dnešní době, si může každý zkusit podnikání tak trochu nanečisto. Třeba zakázka přijde, třeba ne. Je to jen na vás…

Jaké zkušenosti ze začátků svého podnikání máte vy? Daří se vám, nebo to není až tak růžové? Pokud chcete, napište mi do komentáře. Nebo můžete napsat celý článek, který zde zveřejním, stačí mě kontaktovat a domluvíme se na podrobnostech.