Přečtěte si příběh dnes už bývalého podnikatele – prodejce počítačové techniky, který na začátku 90. let zachytil obrovskou vlnu zájmu o PC a vše, co s nimi bylo spojené.
Začal jsem podnikat ve 20 letech. Z předchozího zaměstnání jsem se seznámil s počítači. Tenkrát to nebyla ani zdaleka tak běžná věc, jako dnes. Na střední škole nám sice počítačovou technologii představovali, ale všechny informace o ní byly v krajině teoretické, protože počítač byl pro mnoho lidí příliš drahým zbožím a škola si jednoduše nemohla dovolit tolik strojů, aby si na nich žáci mohli vylepšovat znalosti.
Já jsem z něj měl také obavy, ale časem jsem zjistil, že je to velice zajímavý stroj a začal jsem se o počítačovou techniku zajímat do hloubky. Nakonec jsem usoudil, že je to komodita s budoucností a neuvěřitelným potenciálem.
Trh s počítači zažíval boom
Byl rok 1993 a politická situace přála podnikání. Zvláště pak v podnikání s počítačovou technikou. Ta totiž byla u nás novinkou a neexistovala zde téměř žádná konkurence. Nebyly zde žádné zahraniční společnosti s ohromným kapitálem. Podnikat s něčím, co bylo novinkou na trhu, bylo proto velice výhodné.
Podnikat jsem začal se 100 000 korunami. Pravda tenkrát ty peníze měly trochu jinou hodnotu, ale i tak mi stačilo prodat tři počítače a zdvojnásobil jsem svůj majetek. Dneska by to bylo skoro trestné. Kromě toho podnikatel neměl tenkrát punc nepoctivce, ale měl ve společnosti vysoké postavení.
V době kdy bylo běžné, že žily dvě generace v bytě o rozloze 2+1, protože si mladí lidé nemohli dovolit vlastní bydlení, jsem si já sám platil byt o stejné velikosti a pořídil jsem si na tehdejší dobu nové auto zahraniční výroby. Takže mě moje firma živila velice dobře. Zaměstnával jsem dva zaměstnance a paní, která se mi starala o účetnictví.
Postupně nás převálcovaly nadnárodní společnosti
Ale podnikání v devadesátých letech mělo i své stinné stránky. Například dostat půjčku v bance byl velký problém. Dnes si to už neumíte ani představit, ale abyste dostali půjčku, museli jste zastavit celý svůj majetek a ještě k tomu vám půjčili s ohromným úrokem. Rozšiřování společnosti bylo proto velice problematické a to i přes to, že firma generovala velký zisk. Například moje společnost v dobách své největší slávy vydělávala i 10 000 000 ročně. To je slušné číslo i pro dnešní dobu.
Proto se mě někteří moji přátelé ptali, proč jsem po 10 letech podnikání zanechal.
Jak už jsem psal, získat půjčku od banky bylo zhola nemožné, a proto rozšiřování společnosti bylo pomalé. V druhé polovině devadesátých let se náš trh otevřel zahraničním společnostem, které měly mnohem větší kapitál, než já. Ty měly tu moc malé a střední podnikatele doslova uštvat, protože si mohli nasadit na zboží nízké ceny, zaplatit reklamu a nabízet zboží pod cenou. Přestože o počítače byl pořád velký zájem, moje zisky se začaly ztenčovat.
A právě v té chvíli se objevila naděje, že bych mohl svoje podnikání nejen zachránit, ale i rozšířit. Jednou se u mě zastavil člověk, který vlastnil společnost ACER, v té době velkou mezinárodní korporaci, jejíž kapitál by mi dopomoh k tomu, abych se stal konkurence schopný. Chtěl se stát mým obchodním partnerem a poskytnout mi peníze pro rozšíření firmy. Chyběl jeden podpis. Bohužel osud je nevyzpytatelný a naděje na záchranu společnosti skonala pod koly motocyklu.
Jaké zkušenosti ze začátků svého podnikání máte vy? Daří se vám, nebo to není až tak růžové? Pokud chcete, napište mi do komentáře. Nebo můžete napsat celý článek, který zde zveřejním, stačí mě kontaktovat a domluvíme se na podrobnostech.